Paní ředitelka Jitka Stiles odpovídá v online poradně oblíbeného časopisu "Maminka" na otázky, které se týkají dvojjazyčného vzdělávání dětí. / Our director Jitka Stiles is answering questions about billingual education for children in online discussion o

Paní ředitelka Jitka Stiles odpovídá v online poradně oblíbeného časopisu Maminka na otázky, které se týkají dvojjazyčného vzdělávání dětí. Ptát se můžete samozřejmě i vy a vaši přátelé, a to až do pátku 11. 3. 2016.

Our director Jitka Stiles is answering questions about billingual education for children in online discussion of popular magazine Maminka. Ask whatever you want till friday, March 13 and share the discussion with your friends



Jak zvládnout bilingvní výchovu


Umět jazyky je v dnešní době nutnost. Určitě je výhodou, pokud jeden z rodičů nebo někdo z příbuzenstva je cizinec, tak se dají nenásilně cizí jazyky aplikovat do běžného života, ale ne každý má tuto možnost. Pak je vhodné využít nabídky vzdělávacího systému. Mnoho rodičů chce svým dětem profesní start usnadnit, a proto děti zapisují do soukromých jazykových školek nebo jim v nich platí alespoň jazykový kroužek. Jak s dvojjazyčnou výchovou dítěte začít? Lze s ní začít u každého dítěte? Jak ji doma podpořit? Na co se zaměřit při výběru vhodné školky? Nejen na tyto otázky se můžete ptát v naší poradně ředitelky Sunny Canadian International School Jitky Stiles.

Stiles

Ing. Jitka Stiles, Ph.D. má vedle doktorátu z mikrobiologie (z pražské VŠCHT a kanadské University of Alberta) i pedagogické vzdělání z Karlovy Univerzity. Studovala a pracovala nejen v České republice, ale mnoho let také v Kanadě, USA, Číně či na Filipínách. V současné době vede již pátým rokem školu Sunny Canadian International School sídlící v Jesenici u Prahy, která nabízí svým žákům plně dvojjazyčnou česko-anglickou výuku od školky až po maturitu. Jitka Stiles je rovněž maminkou tří plně bilingvních dětí. 



Dcera v českých větách používá anglické výrazy, nebude s tím mít problémy?

Otázka


Dobrý den, můj manžel je Nor. Doma spolu mluvíme anglicky. Já na naši dvouletou dceru mluvím česky. Ona s tatínkem anglicky. Občas ale i v české větě použije anglické výrazy. Nebude s tím mít problém ve škole? Případně, jak ji to odnaučit.

Odpověď


Dobrý den, milá Deniso,

je dobře, že Vy jako Češka mluvíte na svoji dceru česky. Chápu, že Vy dva s manželem na sebe mluvíte anglicky; to je u smíšených párů s takto různorodými původními mateřskými jazyky zcela běžné a pochopitelné. Otázka ještě je, na jaké úrovni je angličtina Vašeho manžela, ale předpokládám, že asi na vynikající úrovni (což je pro fixaci anglického jazyka Vaší dcery velmi důležité).

Nemusíte mít obavy z toho, že nyní Vaše dvouletá dcera občas do české věty vloží anglické výrazy. Bilingvní děti totiž obvykle procházejí třemi stadii vývoje řeči. V prvním období dítě oba jazyky míchá a nerozlišuje, které slovo patří do kterého jazyka. Toto stadium je typické pro malé děti a trvá pouze do doby, kdy si dítě uvědomí, že se jedná o jazyky dva. Postupně přechází do druhého období, kdy již během konverzace jazyky rozlišuje, a to například podle toho, se kterým rodičem právě hovoří. Může se ale stát, že pro určitou věc nemá zatím v jednom z jazyků pojmenování, a tudíž použije ekvivalent z druhého jazyka. Ve třetím období již dítě jasně rozlišuje oba jazyky a je schopno komunikovat v obou jazycích odděleně, v závislosti na tom, se kterou osobou právě hovoří. Délka těchto stadií je samozřejmě individuální a záleží na mnoha různých faktorech.

​Držím Vám a Vaší rodině palce! Někdy to je náročnější, ale má to svá velká pozitiva!

​Dr. Jitka Stiles

Zvládne miminko vnímat dva jazyky? Nezpozdí to jeho vývoj?

Otázka


Dobrý den, paní ředitelko, myslíte si, že dokáže miminko, na které každý rodič mluví jiným jazykem, vnímat oba jazyky jako své mateřské? Nebude mít spíš děťátko v jazycích zmatek? Bojíme se, aby dvojjazyčnost neoddálila první slůvka a věty. Předem děkujeme za Vaši odpověď.

Odpověď


Zdravím Vás Valérie,

ne nebojte se, pokud se Vaše miminko fyziologicky vyvíjí tak jak má, nebude v obou jazycích mít zmatek. V případě tzv. přirozeného bilingvismu je hlavní podmínkou pro dobrý vývoj jazyků u dítěte dodržení pravidla „jeden člověk, jeden jazyk“ – tzv. Grammontovo pravidlo. Další důležitou podmínkou je, aby znalost daného jazyka byla u každého z obou rodičů výborná a aby Grammontovo pravidlo bylo důsledně dodržováno.

V takové situaci je tedy nutné, aby každý rodič mluvil na své dítě svým mateřským jazykem - dítě se rychle zorientuje a každému svému rodiči již od nejútlejšího věku rozumí.

Na druhou stranu je také pravda (a je to vědecky dokázáno), že bilingvní děti mohou vyslovovat svá první slůvka a věty později než děti, které žijí v rodinách pouze s jedním jazykem. To dětem ale v celkovém vývoji neuškodí, naopak bilingvnost má svá velká pozitiva, která se projeví v pozdějším věku.

​Děkuji za Váš dotaz a přeji Vám upřímně hodně štěstí s bilingvní výchovou Vašeho miminka!

​Dr. Jitka Stiles

Jak co nejlépe dítěti zprostředkovat dvojjazyčnou výchovu v českém prostředí?

Otázka


Dobrý den, 

patřím mezi rodiče, kteří si plně uvědomují výhody dvojjazyčného vzdělávání dětí. Ale jsem Češka a můj manžel také. Doma mluvíme jen česky a řídím se pravidlem, že dítěti chci předat svůj mateřský jazyk. Zároveň chci děti s naprosto perfektní znalostí jazyků. Může v tomto skutečně školka či škola zvládnout předat mým dětem další jazyk, který pro ně bude stejně přirozený jako čeština? Je mi jasné, že jazykové kurzy dvakrát týdně po hodině výuky to naprosto nedokážou.

Odpověď


Zdravím Vás, vážená paní Jitko,

je dobře, že Vy i manžel mluvíte na své děti doma česky a snažíte se jim předat mateřský jazyk Vaší rodiny. Je vidět, že Vás zajímá kvalita dalšího vzdělávání Vašich dětí, a to je nejen z hlediska jejich znalosti cizích jazyků.

Současná česká společnost je převážně monolingvní, ale i zde se bilingvismus a bilingvní školy již vyskytují. Kromě dětí žijících v jazykově smíšených manželstvích se může z pohledu vzdělávání jednat o různé školy s anglickým, německým či jiným vyučovacím jazykem. S existencí takových zařízení se přirozeně objevuje otázka, jak vyučovat cizí jazyk a kdy s ním začít.

Existuje mnoho názorů, které se vyjadřují pozitivně k vhodnosti a efektivitě rané výuky cizího jazyka, zpravidla se opírají o poznatky týkající se výjimečných vývojových předpokladů dítěte předškolního věku k osvojení si řeči. Během prvních tří let od narození se dítě naučí několik tisíc slov, osvojí si schopnost utvořit a pochopit komplexní věty, naučí se ovládat zvukový systém svého rodného jazyka, a to ještě dříve, než se naučí například zavázat tkaničku. Zůstává otázkou, čím to je, že jsou děti ve svém raném věku při učení se jazyku mnohem rychlejší a šikovnější než leckterý jazykově nadaný dospělý.

Je prokázáno, že období největších jazykových schopností je mezi druhým a osmým rokem života. Dítě je totiž zhruba od 18 měsíců věku geneticky naprogramováno osvojit si řeč, přičemž tato schopnost se nenávratně vytrácí okolo sedmého až osmého roku. Z hlediska jazykových schopností je tato etapa neopakovatelná. Děti se v tomto věku učí mimoděk, odposlechem, nápodobou, opakováním, užívají metodu pokus - omyl, testují slova, jimž nerozumí. Proto je dítě přirozeně schopno zachytit správnou výslovnost, intonaci a tempo cizí řeči. Stejně tak „věrně“ ovšem zachytí a převezme i nedokonalosti a vytvoří si ve výslovnosti špatné návyky, které je ve vyšším věku téměř nemožné odbourat.

Nicméně, nezoufejte, pokud jste s bilingvní výukou svých dětí ještě nezačala. Záleží totiž také na kvalitě vzdělávacího zařízení a na metodách, které používají. V zásadě jde totiž uplatnit dvě základní metody výuky, a to nepřímou a přímou. Nepřímá metoda se vyznačuje tím, že nový jazyk přijde na řadu až po zafixování mateřského jazyka. Tato metoda je založená na tom, že uplatňuje jazyková (gramatická) pravidla a učení se zpaměti. Metodou nepřímou je podle neurofyziologických poznatků vhodné učit až po vyzrání mozku a druhých signálních funkcí, tj. přibližně po 10. či 11. roku věku. Učit nepřímou metodou v útlém věku dítěte (nejen předškolním, ale i mladším školním) bývá považováno za nefyziologické a škodlivé.

Přímá metoda (tzv. „mateřská“, naivní) umožňuje dítěti osvojování dalšího jazyka obdobným způsobem, jako si osvojuje jazyk mateřský. Metoda vychází z běžné komunikace, ke které dítě jazyk potřebuje. Hlavní složkou této metody je poslech. Je důležité, aby cizí jazyk dítě používalo soustavně v komunikaci s určitými osobami, za podpory vzájemné citové vazby. Učit metodou přímou se doporučuje co nejdříve, již v raném věku dítěte. Při přímé metodě uplatňované v raném věku se rozhodně nemá překládat z jednoho jazyka do druhého, jazyky se mají učit nezávisle, aby se nenarušovala již vytvořená schémata jazykového rozvíjení.

Z Vašeho dotazu nevyplývá, jaký je věk Vašich dětí, nicméně Vás asi zajímá kdy tedy začít se „školní“ výukou cizích jazyků. Odpověď nemusí být jednoznačná, neboť z výše uvedeného vyplývá, že nezáleží jen na věku, ale také na metodě této výuky. ​Já osobně se ztotožňuji s názorem, že začít s výukou cizího jazyka by se mělo co nejdříve, avšak na základě metody přímé. Jde tedy prakticky o bilingvní výchovu. To je možné pouze v dvojjazyčném rodinném prostředí, popř. ve škole, kde jsou rodilí mluvčí a kde se jiným jazykem nehovoří. Tento přístup aplikovala v praxi i bilingvní česko-anglická škola Sunny Canadian International School v Jesenici u Prahy, která se kromě výuky mateřského českého jazyka zaměřuje i na angličtinu už od své mateřské školy a pak volně na tento způsob výuky navazuje ve své základní škole a na gymnáziu.

​Přeji Vám upřímně hodně štěstí při výchově Vašich dětí, a také, abyste ve svém okolí narazila na vzdělávací instituci (nejlépe s několikaletou tradicí a rodilými mluvčími), která by Vaší české rodině pomohla realizovat kvalitní bilingvní vzdělávání.

​Dr. Jitka Stiles

Nejsou dva roky moc brzo?

Otázka


Dobrý den, chtěla bych se zeptat, zda je vhodné dávat dítě na kroužek angličtiny ve dvou letech, když od mala já na něho mluvím česky a přítel albánsky? Již teď ve 14 měsících rozumí jak mně, tak příteli. Slova si zatím vybírá podle toho, jak mu jdou nejlíp vyslovit. Tedy aspoň mi to tak připadá. Uvědomuji si, že anglický jazyk je v dnešní době základ, a tak bych byla ráda, kdyby měl pro jeho učení dobrý start. Ale nevím, jestli to na něho nebude příliš mnoho. Děkuji za odpověď.

Odpověď


Dobrý den, milá Jano,

děkuji Vám za Váš dotaz. Je vynikající od Vás slyšet, že se otázkou výuky angličtiny jako třetího jazyka u svého syna zabýváte už teď, v jeho útlém věku.

V dnešní době je totiž minimálně polovina světové populace bilingvní, či dokonce plurilingvní - tak jak to bude pravděpodobně i v případě Vašeho syna. Díky moderní době, kdy se kontinentální vzdálenosti překonávají v rámci několika hodin a v době neskutečně rychlého rozvoje informačních a komunikačních technologií jsou různé kultury i jejich jazyky v neustálém kontaktu a navzájem se ovlivňují. Tak jako je to u Vašeho vztahu, občané evropských zemí se tedy ve svém běžném životě s cizími jazyky setkávají čím dál více a uvědomují si potřebu mít o cizí jazyky větší zájem, než tomu bylo v minulosti. Evropa se k této problematice rozhodla v 90. letech postavit čelem a formálně nastavila jazykové vzdělávací programy, které by nedostatek znalosti jiného než mateřského jazyka odstranily. V posledních letech se sice opožděně, ale přece jen v souvislosti se vstupem do EU, otevřením hranic a větším počtem cizinců žijících v České republice, začíná i u nás více hovořit o kvalitní a intenzivnější výuce další cizích jazyků.

Podle toho co píšete, vypadá, že je s akvizicí obou odlišných jazyků maminky i tatínka vše v pořádku. Váš 14měsíční syn se vyvíjí tak jak má a vám oběma rozumí. Drobné jazykové „nedostatky“ v tomto útlém věku jsou v pořádku a plně odpovídají vědeckým závěrům o fyziologickém vývoji dítěte v cizojazyčné rodině. Proto si myslím, že Vaše úvaha o výuce anglického jazyka v rámci kroužku je v pořádku. V ideálním případě by výuka angličtiny mohla probíhat pod záštitou nějaké zkušené jazykové vzdělávací instituce (v anglické či česko-anglické mateřské školce nabízející vzdělávání již od dvou let). Osvojování si cizího jazyka v přirozeném prostředí imerze je totiž už v tomto raném věku pro dítě naprostou výhodou a to nejlepší co můžete synovi z hlediska přístupu k výuce cizího jazyka nabídnout.

Držím Vaší multikulturní rodině palce s další výchovou a vzděláváním v České republice.

Dr. Jitka Stiles

Který věk je vhodný pro začátek bilingvní výchovy?

Otázka


Dobrý den, sice nejsem cizinka, ale mám jazykové vzdělání a žila jsem delší dobu v zahraničí. Ráda bych své jazykové znalosti předala svým dětem, kterým jsou nyní tři měsíce. Od jakého věku má smysl na ně cizím jazykem hovořit? Zatím na ně cizím jazykem mluvím jen občas a pouštím jim dětské písničky v cizím jazyce. Děkuji!

Odpověď


Zdravím Vás, milá Lenko,

je bezvadné, že svému tříměsíčnímu synovi již teď pouštíte dětské písničky v cizím jazyce a takto nenásilně ho seznamujete s faktem, že existuje i jiný slovní přízvuk, intonace atp., než ty, které zná ve svém mateřském jazyce. Čašem ve Vaší rodině určitě přijdou na řadu i různé hry a pohádky v tomto jazyce (nevím jestli se jedná o angličtinu, němčinu či jiný jazyk).Určitě s Vámi souhlasím a myslím si, že je dobré začít na děti mluvit cizím jazykem již od útlého věku. Z hlediska jazykových schopností je totiž etapa raného věku dětí neopakovatelná. Děti se v tomto věku učí mimoděk, odposlechem, nápodobou, opakováním, užívají metodu pokus - omyl, testují slova, jimž nerozumí. Proto je dítě přirozeně schopno zachytit správnou výslovnost, intonaci a tempo cizí řeči.

Nicméně při bilingvní výchově je potřeba dodržovat důležitá pravidla, která zmiňuji níže ve svých odpovědích na další podobné dotazy. Znovu apeluji především na fakt, že osoba, která na dítě nemluví svým mateřským musí daný jazyk dokonale ovládat, aby nedošlo ke špatné fixaci tohoto jazyka. Právě proto, že se dítě v tomto věku uči mimoděk, stejně „věrně“ zachytí a převezme i jazykové nedokonalosti a vytvoří si ve výslovnosti špatné návyky, které je ve vyšším věku téměř nemožné odbourat.

Přeji Vám mnoho úspěchů ve Vaší výchově!

Dr. Jitka Stiles

Jak vybrat vhodnou školu (školku) pro výuku jazyků?

Otázka


Dobrý den, paní ředitelko, jsme rozhodnuti poskytnout našim dětem kvalitní dvojjazyčné vzdělání a víme, že do kvalitní školy je třeba i dojíždět. Jelikož pro nás platba školného není zanedbatelná, rádi bychom Vaši radu, čím se řídit při výběru dvojjazyčné školky. Jsem přesvědčen, že bychom asi měli hledat místo, kde je nabízeno i navazující jazykové/dvojjazyčné vzdělání, protože dát dítě po anglické školce do normální základní školy mi prostě přijde škoda. Prosím o Váš názor. Jiří

Odpověď


Zdravím Vás, Jirko,

jsem velmi ráda, že dnešní doba nabízí našim dětem možnosti výběru z velké škály vzdělávacích institucí, od těch klasických až po ty alternativní, od veřejných škol až po ty soukromé (se kterými samozřejmě souvisí různá výše školného a také často bohužel i různorodá kvalita).

Generace českých rodičů, kteří vystudovali ještě před rokem 1989, cítí případnou neznalost jazyků jako svůj velký handicap. Silně si tuto potřebu uvědomují jak díky limitujícím pracovních možnostem, tak při cestování mimo republiku.

Nejenom tito rodiče se tedy snaží hledat možnosti, jak alespoň svým dětem nabídnout jiné příležitosti, a to třeba formou bilingvního vzdělávání v České republice. Hledání odlišných forem vzdělávání svých dětí v jiných než na veřejných školách také umocňuje fakt, že v zahraničí již případně nějakou dobu jako rodina žili a jejich děti se již vzdělávaly v jiném než českém jazyce. Jejich děti jsou tedy ve srovnání s dětmi, které v zahraničí nežily, na vyšší jazykové úrovni a jejich rodiče by tuto úroveň u svých dětí rádi dál udržovali či ještě zlepšovali.

Pokud se Vy jako rodič rozhodnete pro výběr jedné z mnoha relativně nově vzniklých soukromých bilingvních škol, bude Vaše dítě moci využívat výhod, které tyto školy poskytují. Nespornou výhodou těchto škol je nižší počet žáků ve třídě, tím pádem větší možnost pedagoga diferenciovat svoji výuku, ke každému dítěti přistupovat individuálně a tím lépe naplnit jeho specifické potřeby, které se nemusí týkat jen rozdílné úrovně znalosti daného jazyka.

Doporučuji Vám si na výběr školy pro Vaše dítě udělat čas, navázat s případnou školou vztah dlouho před tím, než budete chtít nastoupit. Ideální jsou např. Dny otevřených dveří. Pokud se Vám školou nejbližší nabízený termín nehodí, zkuste kontaktovat vedení školy a domluvte se na individuálním termínu prohlídky školy. V některých školách mají na starosti prvotní kontakt s novým rodičem a žákem tzv. Admission Officers, tedy speciálně vyškolení zaměstnanci, kteří Vás po škole provedou, předají základní informace o vzdělávacím systému dané školy a provedou celým procesem přijmutí nového dítěte či žáka. V jiných školách tuto funkci mohou zastávat např. zástupci ředitele jednotlivých stupňů (MŠ, ZŠ 1. stupeň, ZŠ 2. stupeň, 8leté či 4leté gymnázium či jiný typ SŠ).

Při návštěvě školy registrujte atmosféru školu, jestli Vaši provázející osobu a Vás zdraví ostatní žáci a zaměstnanci, jestli je zájem o případného nového žáka upřímný či jestli si připadáte spíše na obtíž.

V rámci přijímacího procesu bilingvní česko-anglická MŠ, ZŠ a Gymnázium Sunny Canadian International School v Jesenici u Prahy již pátým rokem také nabízí tzv. Trial days, tedy zkušební dny, kdy zájemce o přechod na tuto školu má šanci osobně poznat a ohodnotit školu jako takovou během jednoho i více zkušebních dnů. Pozná své případné spolužáky, česky i anglicky vyučující učitelé, kvalitu stravování ve školní jídelně a mnoho dalších důležitých aspektů školy a školního dne. Během dne naopak škola získá šanci nového žáka poznat, otestovat jeho stávající znalosti nejen v českém či anglickém jazyce, ale i jeho sociální vyzrálost a rychlost jeho případného zařazení do nového kolektivu. Tento proces testování žáka a naopak i školy je v odpoledních hodinách po vyučování (či následující den) vyhodnocen všemi třemi stranami. Rozhodnutí o přijetí či nepřijetí žáka ze strany školy či naopak případného přechodu žáka na tuto školu je proces kolektivní. Nerozhodují o něm tedy barevné lesklé brožury školy či rodiče žáka, kteří by si změnu školy přáli v nesouladu s jejich synem/dcerou.

Jirko, držím Vám palce při výběru bilingvní vzdělávací instituce – ať Vás jako rodiče i Vaše dítě osloví a ať v ní slavíte jen samé úspěchy. Přeji Vám, ať naleznete mateřskou školku, ve které Vaše dítko bude jen prosperovat. Školku, která má na sebe navazující i kvalitní základní školu či ideálně i vyšší stupeň sekundárního vzdělávání.

Dr. Jitka Stiles

Zvládne dcera češtinu?

Otázka


Dobrý den, paní ředitelko, jsme dvojjazyčná rodina. Manžel pochází z Irska a na naší dceru mluví anglicky, já žiji celý život v ČR a hovořím na ní česky. Dcera jde příští rok do první třídy a mám obavu, zda bude bez problémů zvládat hodiny českého jazyka. Máte s tím prosím zkušenosti? Děkuji.

Odpověď


Milá Danielo,

děkuji za Váš dotaz. Je dobře, že dodržujete s manželem tzv. Grammontovo pravidlo, tedy fakt, že každý rodič mluví na jejich dítě svým vlastním mateřským jazykem.

Otázkou je, jakou Základní školu jste si pro vaší dceru vybrali. I když se povědomí veřejnosti ohledně bilingvismu výrazně lepší, mezi některými rodiči a školami mohou stále existovat různé předsudky. Jedním z nich je např. názor, že vlivem bilingvismu si dítě není schopno osvojit ani jeden jazyk na dobré úrovni, tedy ani český jazyk jako svou mateřštinu. Za normálních okolností k takovému jevu dojít nemůže, ale je přirozeně potřeba dodržovat určitá pravidla - rodiče musí dítěti zajistit vhodné podmínky a prostředí, které budou jeho dvojjazyčnou výchovu podporovat. Dítě musí mít dostatečnou motivaci a kontakt s oběma jazyky. K neosvojení si ani jednoho z jazyků na dobré úrovni může ale ve výjimečných případech skutečně dojít, a to například, když dítě nemá vhodné jazykové vzory nebo pokud dítě vyrůstá v prostředí, kde je k bilingvismu zaujímán negativní postoj. Což evidentně není případ Vaší bilingvní rodiny.

Dalším předsudkem může být úvaha, že vlivem bilingvismu bude mít dítě horší školní výsledky. Špatné školní výsledky dítěte bývají jen málokdy zapříčiněny jeho bilingvností. V první řadě je třeba zjistit, jestli má dítě doma vhodné studijní podmínky. Příčiny jeho špatného prospěchu však mohou být různé. Příkladem může být situace, kdy je dítě příslušníkem jazykové menšiny, která není většinovou společností přijímána pozitivně, a výsledkem je ponižování, zesměšňování, či dokonce šikanování daného dítěte. Důvodem může být samozřejmě i to, že je konkrétní dítě podobně jako některý jeho monolingvní spolužák příkladem pomaleji se učícího žáka. Případně může být příčina špatného prospěchu dána nějakým oslabením plynoucím z pomalejšího zrání či jiných obtíží (percepční oslabení, poruchy sluchu aj.).

Naopak jsou známy studie potvrzující výhody bilingvismu z pohledu vzdělávání. Jedna z nich je např. studie skotských a sardinských výzkumníků, která tvrdí, že děti, které ovládají dva cizí jazyky, dosahují ve škole oproti svým vrstevníkům lepších výsledků. Předčí je nejen v jazykových dovednostech, ale i v aritmetice či při řešení problémů. Bilingvismus je podle nich tedy nyní vnímán pro děti jako přínosný, nicméně si uvědomují, že stále přetrvávají názory, podle nichž může být matoucí a potenciálně škodlivý.

Držím Vaší česko-irské rodině moc palce, ať naleznete pochopení ve škole, kterou jste si vybrali a mezi vrstevníky vašeho potomka.

Dr. Jitka Stiles

Lze bilingvní výchovu praktikovat i v rodině, kde nežije žádný cizinec?

Otázka


Dobrý den, nemáme v naší rodině žádného cizince, ale řekněme, že jeden z rodičů mluví plynně jedním jazykem a celkově je se zemí hodně v kontaktu. Je i v takovém případě možné, aby dítě dostalo dvojjazyčnou výchovu, a jaká jsou pravidla? Děkuji za odborný názor, Monika

Odpověď


Vážená Moniko,

děkuji za Váš dotaz. Je dobře, že se více a více českých rodičů zabývá možností bilingvní výuky pro své děti, a to na půdě České republiky, kde je stále relativně málo možností dvojjazyčného vzdělávání.

Už Národní plán výuky cizích jazyků na léta 2005–2008 počítal s tím, že se základy cizího jazyka by se měly děti seznamovat již v posledním ročníku mateřské školy a tuto aktivitu by měli zabezpečovat speciálně vyškolení učitelé. Předpokládalo se, že se systematickou výukou cizího jazyka pak začnou děti v první třídě základní školy. Tento přístup aplikovala v praxi i naše bilingvní česko-anglická škola Sunny Canadian International School v Jesenici u Prahy, která se kromě výuky mateřského českého jazyka zaměřuje i na angličtinu už od své mateřské školy a pak volně na tento způsob výuky navazuje ve své základní škole a pokračuje na gymnáziu.

Z Vašeho dotazu nevyplývá jak starý je Váš potomek, či se nad touto otázkou zamýšlíte již teď - v době plánování své budoucí rodiny. Pokud je stále jěště čas a Vás narození potomka teprve čeká, doporučuji s bilingvním vzděláváním začít co nejdříve. Nicméně, i kolem otázek rané výuky cizích jazyků se neustále vede řada teoretických diskusí. Je shledáváno mnoho argumentů, které hovoří o vhodnosti a efektivitě těchto aktivit, a stejně tak existuje i mnoho názorů a argumentů opačných. Mnohé nejasnosti vznikají tím, že bývají zaměňovány dvojjazyčná výchova a cizojazyčná výuka, že není k dispozici dostatek poznatků a zkušeností o metodách práce s dětmi.

Je vědecky prokázáno, že období největších jazykových schopností je mezi 2. a 8. rokem života. To, že to opravdu může fungovat i v praxi, je příklad naší anglické mateřské školky, která má za sebou již skoro 15letou historii. Dítě je totiž zhruba od 18 měsíců věku geneticky naprogramováno osvojit si řeč, přičemž tato schopnost se nenávratně vytrácí okolo 7. až 8. roku. Z hlediska jazykových schopností je tato etapa neopakovatelná. Děti se v tomto věku učí mimoděk, odposlechem, nápodobou, opakováním, užívají metodu pokus - omyl, testují slova, jimž nerozumí. Proto je dítě přirozeně schopno zachytit správnou výslovnost, intonaci a tempo cizí řeči. Stejně tak „věrně“ ovšem zachytí a převezme i nedokonalosti a vytvoří si ve výslovnosti špatné návyky, které je ve vyšším věku téměř nemožné odbourat. Nejde však jen o pouhou nápodobu, proces učení se jazykům je daleko komplikovanější a komplexnější, neboť jsou podstatnější části jazyka, které si pouhým napodobováním nelze osvojit. Slova si dítě mechanicky zapamatuje a uloží do mozku, větu z nich následně vytvoří samo.

Doposud není přesně známo, jak proces osvojování jazyka funguje a proč je tak úspěšný. Můžeme však stanovit alespoň některé základní postupy a pravidla, které by měly být u dítěte předškolního věku obecně respektovány:

  • co nejčastější a pestrá komunikace s dítětem probíhající na citovém základě;

  • pomalejší řeč, delší prodlevy mezi větami, snaha jasně artikulovat až přehánět přízvuk;

  • slovní zásoba volená z okolí dítěte a vztahující se k bezprostřední zkušenosti;

  • užívání jednoduchých a krátkých vět, jednoduchých otázek, příkazů apod.

Lze se domnívat, že toto vše, zřejmě ve zvýšené míře, platí i pro výuku jazyka cizího. Držím Vám palce!

Dr. Jitka Stiles