KRITÉRIA HODNOCENÍ – ČESKÝ JAZYK A LITERATURA

Ředitel v souladu s ustanoveními vyhlášky č. 177/2009 Sb., ve znění pozdějších předpisů,  zveřejňuje tyto informace ke konání maturitní zkoušky z českého jazyka a lituratury:

Kompletní znění (Velikost: neznámá)

    Kritéria hodnocení

ZKUŠEBNÍ PŘEDMĚT: ČESKÝ JAZYK A LITERATURA

1. CELKOVÉ HODNOCENÍ

Úspěšné složení komplexní maturitní zkoušky z českého jazyka a literatury je podmíněno úspěšným složením všech platnou právní úpravou přikázaných dílčích zkoušek.

V případě, že žák z jedné či více dílčích zkoušek neprospěl (dosáhl nižší bodové hodnoty, než je hranice úspěšnosti dílčí zkoušky), neprospěl z komplexní zkoušky.

Hodnoty hranice úspěšnosti zkoušek jsou uvedeny v následujících tabulkách.

Písemná práce z českého jazyka a literatury je součástí profilové zkoušky z českého jazyka a literatury, hodnocení písemné práce tvoří 40 % a hodnocení ústní zkoušky tvoří 60 % celkového hodnocení zkušebního předmětu.

                              Hranice úspěšnosti zkoušek – celkové hodnocení   

2. HRANICE ÚSPĚŠNOSTI DÍLČÍ ZKOUŠKY KONANÉ FORMOU PÍSEMNÉ PRÁCE V BODECH

ZKUŠEBNÍ PŘEDMĚT: ČESKÝ JAZYK A LITERATURA

Dílčí zkoušku, konanou formou ústní zkoušky, vykoná žák úspěšně, pokud dosáhne následujícího počtu bodů.

KRITÉRIA HODNOCENÍ DÍLČÍ ZKOUŠKY KONANÉ FORMOU PÍSEMNÉ PRÁCE

Dílčí zkouška konaná formou písemné práce ze zkušebního předmětu Český jazyk a literatura (ČJL) je hodnocena podle tří základních kritérií, resp. šesti dílčích kritérií:

1. Vytvoření textu podle zadaných kritérií 1A téma, obsah 1B komunikační situace, slohový útvar
2. Funkční užití jazykových prostředků 2A pravopis, tvarosloví a slovotvorba 2B lexikum
3. Syntaktická a kompoziční výstavba textu 3A větná syntax, textová koheze 3B nadvětná syntax, koherence textu

Každé z těchto dílčích kritérií je hodnoceno body na škále 0 – 1 – 2 – 3 – 4 – 5.

Maximální dosažitelný počet bodů za celou dílčí zkoušku je tedy 30.

V případě, kdy je písemná práce v dílčím kritériu 1A nebo v dílčím kritériu 1B hodnocena počtem bodů „0“, podle dalších kritérií se již nehodnotí a výsledný počet bodů za písemnou práci je roven „0“.

Závazně se hodnotí 0 body, pokud text splňuje alespoň jednu z těchto charakteristik:

• písemná práce nesplňuje požadavky na dílčí kritérium 1A: text se prokazatelně nevztahuje k zadanému tématu, reflektuje zcela jiné téma;
• písemná práce nesplňuje požadavky na dílčí kritérium 1B: text prokazatelně nevykazuje charakteristiky zadaného útvaru a reaguje na jiné vymezení komunikační situace;
• písemná práce nesplňuje požadavky na stanovený minimální rozsah: text nesplňuje požadovaný rozsah slov (tj. 250 slov)

Předmětem hodnocení je pouze autorský text žáka. Text prokazatelně převzatý z dostupného zdroje se nezapočítává do celkového rozsahu písemné práce, a není tedy předmětem hodnocení.

Kritéria hodnocení písemné práce ¹: 

1. Zpracování zadání 

1A Naplnění tématu a úroveň jeho zpracování, funkčnost zpracování tématu

1B Splnění zadané komunikační situace a zadaného slohového útvaru 

2. Pravopis a slovní zásoba 

2A Výskyt pravopisných a tvaroslovných chyb 

2B Slovní zásoba a její využití 

3. Výstavba větných celku a kompozice 

3A Výstavba větných celků a syntaktické prostředky, čtenářský komfort adresáta 

3B Kompozice, členění textu, argumentace 

1. Každé dílčí kritérium (sledované oblasti 1A, 1B, 2A, 2B, 3A, 3B) je hodnoceno body na škále v následujícím rozmezí 0-1-2-3-4-5, maximální dosažitelný počet bodů je 30. Body popisují výkon žáka v každé sledované oblasti. 
2. Pro udělení 4 bodů nebo 5 bodů platí, že výkon žáka je v hodnocené oblasti velmi dobrý a že nevykazuje žádné závažné nedostatky. Rozdíl mezi těmito bodovými pásmy je ve škále vyjádřen v popisu maximálního výkonu, tzn. 5 bodů, adverbiem „plně“, např. „rozmanité lexikální prostředky jsou plně funkční“. Udělení 4 bodů znamená, že práce splňuje požadavky na dané kritérium a drobné nedostatky se objevují pouze ojediněle, 5 bodů se uděluje v případě, kdy výkon v určité oblasti lze vnímat jako nadstandardní.
3. Pásmo 3 bodů je popsáno v bodové škále pomocí slovního spojení „v zásadě“, např. „kompozice textu je v zásadě vyvážená“. Znamená to, že text vykazuje určité nedostatky, které však nemají závažný charakter. 
4. Udělení 1 bodu nebo 2 bodů již signifikuje přítomnost závažných nedostatků („ve větší míře“ – 1 bod, „často/občas“ – 2 body), které mají vliv na porozumění textu, resp. na čtenářský komfort adresáta. 
5. Pásmo 0 bodů označuje, že text vykazuje vysokou míru nedostatků a zároveň nedosahuje standardů požadovaných pro udělení 1 bodu.
6. V rámci kritéria 2A je pro každé bodové pásmo v bodové škále vymezen interval chyb, zároveň se zohledňuje jejich charakter. Kvantifikace chyb se týká pouze kritéria 2A, stejný princip tedy není možné aplikovat na další sledované oblasti.
7. Při hodnocení písemné práce je postup práce s bodovou škálou následující: v popisu jednotlivých bodových pásem se hledá právě to pásmo, které nejvíce odpovídá charakteru hodnoceného textu. Neznamená to tedy, že pro udělení určitých bodů v daném kritériu musí text vykazovat všechny znaky popsané v tomto bodovém pásmu (např. při hodnocení textu, který má výstavbu větných celků ve větší míře přetíženou a celkové nedostatky v syntaxi mají vliv na čtenářský komfort adresáta, je udělen 1 bod v kritériu 3A, přestože nemotivované odchylky od pravidelné větné stavby se v textu vyskytují občas = popis pro pásmo 2 bodů).

8. Pokud je písemná práce v dílčím kritériu 1A nebo 1B hodnocena počtem bodů 0, dále se písemná práce nehodnotí a výsledný počet bodů za písemnou práci je 0 bodů. 

Zdroj: 1. Gabriela Baumgartnerová, Andrea Kapustová Metodický materiál pro hodnotitele písemných prací z českého jazyka a literatury.© Centrum pro zjišťování výsledků vzdělávání, 2016 [cit. 1. 1. 2021]

Dostupné z https://www.eduin.cz/wp-content/uploads/2017/05/Metodicky-material-pro-hodnotitele-PP-CJL_2016.pdf (Velikost: neznámá)

Způsob hodnocení písemné práce

1. Předmětem hodnocení je pouze autorský text žáka. Žák může do své písemné práce funkčně začlenit výchozí text. V případě prokazatelného převzetí textu ze zadání (výchozího textu) se však text nezapočítává do celkového rozsahu písemné práce, a tudíž není předmětem hodnocení. Totéž platí, pokud žák doslovně převezme název zadání jako nadpis.
2. Rozsah písemné práce je minimálně 250 slov, jako jedno slovo se počítají:

• předložky jednoslovné (s = 1 slovo; za účelem = 2 slova);
• spojky;
• zájmena;
• citoslovce (ach ouvej = 2 slova);
• zkratky a zkratková slova (JAMU = 1 slovo; Čedok = 1 slovo);
• víceslovná vlastní jména a názvy (Petr Novák = 1 slovo; Žďár nad Sázavou = 1 slovo);
• číslovky (5 lidí = 2 slova, pět lidí = 2 slova; sedm set dvacet korun = 2 slova);
• rozepsané datum (10. října 2013 = 1 slovo; V Praze 25. května 2013 = 3 slova);
• adresy (pepa@seznam.cz) = 1 slovo, Máchova 20 = 1 slovo).

3. Písemná práce, která nesplňuje stanovený minimální rozsah, je celkově hodnocena 0 body, v jednotlivých kritériích se nehodnotí.
4. Při hodnocení pravopisu se rozlišuje „hrubá“ a „malá“ chyba, přičemž se navazuje na úzus, který je v českém školském prostředí běžný, viz tabulka.

5. Kvantifikace chyb a bodové hodnocení (kritérium 2A):

5 bodů: 0 – 1 chyby;

4 body: 2 – 3 chyby;

3 body: 4  - 5 chyb;

2 body: 6  - 7 chyb;

1 bod: 8- 9 chyb;

0 bodů: 10 a více chyb.

Pokud jsou v písemné práci nečitelné úseky, které mají zakrýt neznalost pravopisu (např. „s“, které se vypadá jako „z“, nebo 3 obloučky na místě, kde se žák rozhoduje, zda napsat „n“, nebo „nn“), jsou tyto jevy hodnoceny jako pravopisné chyby (2A). V jiném případě se nečitelné úseky promítnou do kritéria 3B, narušují totiž koherenci textu. Pokud je text (nebo jeho podstatná část) nečitelný, hodnotitel má právo písemnou práci dále nehodnotit, práce bude tedy hodnocena 0 body.

3. HRANICE ÚSPĚŠNOSTI DÍLČÍ ZKOUŠKY KONANÉ FORMOU ÚSTNÍ ZKOUŠKY

ZKUŠEBNÍ PŘEDMĚT: ČESKÝ JAZYK A LITERATURA

Dílčí zkoušku, konanou formou ústní zkoušky, vykoná žák úspěšně, pokud dosáhne následujícího počtu bodů.

KRITÉRIA HODNOCENÍ DÍLČÍ ZKOUŠKY KONANÉ FORMOU ÚSTNÍ ZKOUŠKY

Dílčí zkouška konaná formou ústní ze zkušebního předmětu český jazyk a literatura je hodnocena podle čtyř následujících kritérií:

1. Analýza uměleckého textu: I. část: téma a motiv, časoprostor, kompoziční výstavba, literární druh a žánr II. část: vypravěč / lyrický subjekt, postava, vyprávěcí způsoby, typy promluv, veršová výstavba III. část: jazykové prostředky
2. Literárněhistorický kontext literárního díla
3. Analýza neuměleckého textu: I. část: porozumění textu, charakteristika komunikační situace II. část: funkčně stylové charakteristiky textu, jazykové prostředky
4. Výpověď v souladu s jazykovými normami a se zásadami jazykové kultury

První a třetí kritérium je rozčleněno na dílčí kritéria, žák je tedy hodnocen celkem v 7 oblastech. Každé kritérium, resp. dílčí kritérium je hodnoceno na bodové škále 0–1–2–3–4. Maximální dosažitelný počet bodů za celou dílčí zkoušku je tedy 28. Pro hodnocení ústní zkoušky platí následující vnitřní podmínky hodnocení.

Pro analýzu uměleckého textu (1. kritérium) a literárněhistorický kontext literárního díla (2.

kritérium) platí:

1. Za první a druhé kritérium dohromady musí žák získat alespoň 4 body.

        Pokud získá méně než 4 body, je za ústní zkoušku celkově hodnocen 0 body.

2. Za kritérium analýza uměleckého textu musí žák získat alespoň 3 body.

        Pokud získá méně než 3 body, je za ústní zkoušku celkově hodnocen 0 body. Hodnocení kritéria výpověď v souladu s jazykovými normami a zásadami jazykové kultury se vztahuje k výkonu žáka v průběhu celé zkoušky. Pro toto kritérium platí vnitřní podmínka hodnocení:

3. Pokud žák získá v některé z dílčích částí ústní zkoušky (tzn. v I. až III. části analýzy uměleckého textu a/nebo v rámci charakteristiky literárněhistorického kontextu a/nebo v I. až II. části analýzy neuměleckého textu) 0 bodů, může být v kritériu výpověď v souladu s jazykovými normami a zásadami jazykové kultury hodnocen maximálně 3 body.

Struktura ústní zkoušky a bodová škála hodnocení je uvedena v příloze, která je nedílnou součástí tohoto sdělení.